Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Morfologie a taxonomie nově objevených zástupců skupiny Megasecoptera ze svrchního karbonu severní Číny (Insecta: Palaeodictyopteroida)
Pecharová, Martina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Godunko, Roman (oponent)
Palaeodictyopteroida (Insecta: Palaeoptera) je vymřelá převážně fytofágní skupina hmyzu, která se vyskytovala od svrchního karbonu do svrchního permu. Jedním z řádů patřící do této skupiny je Megasecoptera. Přestože v rámci řádu Megasecoptera bylo dosud ustanoveno přes 20 čeledí, není kompletní morfologie tělních struktur dosud uspokojivě prostudována. V této práci studovaný materiál pocházející ze svrchního karbonu (baškir) severní Číny přináší nové poznatky týkající se vnější morfologie zástupců řádu Megasecoptera na základě studia rozsáhlého souboru čítajícího 76 jedinců. Fosílie se vyznačují excelentním způsobem zachování křídel i ostatních tělních struktur. Jedinci byli rozřazeni především na základě křídelní žilnatiny do dvou rodů čeledí Brodiopteridae a Sphecopteridae. Tato diplomová práce má za cíl především popsat morfologii a prozkoumat variabilitu křídelní žilnatiny v rámci jedinců dvou nově navržených druhů Brodioptera sp. n. a Cyclocelis sp. n. pocházejících z lokality v severní Číně. Za tímto účelem byly použity metody geometrické morfometrie založené na význačných bodech - srovnání centroidových velikostí, prokrustovská analýza, analýza hlavních komponent a metoda ohybných plátů. Variabilita křídelní žilnatiny i velikosti křídel mezi druhy vykazují mírné odlišnosti. Vnitrodruhové...
Palaeodictyoptera: morphology of immature wings from the Upper Carboniferous of Poland
Tippeltová, Zuzana
Hmyzí křídla představují vysoce specifické a unikátní struktury v celé živočišné říši. Morfologie hmyzího křídla je výsledkem dlouhotrvajících složitých evolučních procesů, a doposud není zcela vyjasněno, jakým způsobem se hmyzí křídla vyvíjela, ačkoli schopnost létat je jednou z nejvýznamnějších událostí v evoluci hmyzu, jelikož umožnila osídlit nová prostředí, efektivně uniknout před predátory, nebo najít partnera ke spáření. V této diplomové práci představujeme nově objevený unikátní materiál juvenilních stádií Palaeodictyoptera ze svrchního karbonu (westfal A) Polska. Tento řád vyhynul na konci permu, nicméně v průběhu pozdního Paleozoika byl pozoruhodně diverzifikovaný. Doposud bylo popsáno několik dospělců z tohoto řádu, nicméně znalosti týkající se nedospělých stádií jsou poměrně skrovné z důvodu nedostatečného množství vhodných fosilních specimenů. Imaturní křídla popsaná v této diplomové práci beze sporu patří do řádu Palaeodictyoptera, a byla přiřazena k nadčeledím Breyeroidea a Homoiopteroidea. Nicméně jejich zařazení k čeledím Breyeriidae (morphotype A) a Homoiopteridae (morphotype B) založené na znacích křídelní žilnatiny na předních křídlech není jednoznačné vzhledem k pouze částečně vyvinuté žilnatině u juvenilních stádií. Cílem této diplomové práce je komplexně popsat 14 nových...
Characterization of the permo – carboniferous forests and possible comparison with recent coniferous forest in Central Europe
Krejčíř, David
Tato práce je primárně zaměřena na srovnání dávných koniferózních lesních ekosystémů a rašelinišť s recentními na území Střední Evropy. Objevené fosilní pozůstatky poskytují detailní náhled do fungování a intrakcí jednotlivých komponentů ekosystémů v Karbonu a Spodním Permu. Dalším aspektem jsou možné dopady aktivit patogenů na tehdejší vegetaci v korelaci s dnešní.
Palaeodictyoptera: morphology of immature wings from the Upper Carboniferous of Poland
Tippeltová, Zuzana
Hmyzí křídla představují vysoce specifické a unikátní struktury v celé živočišné říši. Morfologie hmyzího křídla je výsledkem dlouhotrvajících složitých evolučních procesů, a doposud není zcela vyjasněno, jakým způsobem se hmyzí křídla vyvíjela, ačkoli schopnost létat je jednou z nejvýznamnějších událostí v evoluci hmyzu, jelikož umožnila osídlit nová prostředí, efektivně uniknout před predátory, nebo najít partnera ke spáření. V této diplomové práci představujeme nově objevený unikátní materiál juvenilních stádií Palaeodictyoptera ze svrchního karbonu (westfal A) Polska. Tento řád vyhynul na konci permu, nicméně v průběhu pozdního Paleozoika byl pozoruhodně diverzifikovaný. Doposud bylo popsáno několik dospělců z tohoto řádu, nicméně znalosti týkající se nedospělých stádií jsou poměrně skrovné z důvodu nedostatečného množství vhodných fosilních specimenů. Imaturní křídla popsaná v této diplomové práci beze sporu patří do řádu Palaeodictyoptera, a byla přiřazena k nadčeledím Breyeroidea a Homoiopteroidea. Nicméně jejich zařazení k čeledím Breyeriidae (morphotype A) a Homoiopteridae (morphotype B) založené na znacích křídelní žilnatiny na předních křídlech není jednoznačné vzhledem k pouze částečně vyvinuté žilnatině u juvenilních stádií. Cílem této diplomové práce je komplexně popsat 14 nových...
Palaeodictyoptera: morphology of immature wings from the Upper Carboniferous of Poland
Tippeltová, Zuzana ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Nel, Andre (oponent)
Hmyzí křídla představují vysoce specifické a unikátní struktury v celé živočišné říši. Morfologie hmyzího křídla je výsledkem dlouhotrvajících složitých evolučních procesů, a doposud není zcela vyjasněno, jakým způsobem se hmyzí křídla vyvíjela, ačkoli schopnost létat je jednou z nejvýznamnějších událostí v evoluci hmyzu, jelikož umožnila osídlit nová prostředí, efektivně uniknout před predátory, nebo najít partnera ke spáření. V této diplomové práci představujeme nově objevený unikátní materiál juvenilních stádií Palaeodictyoptera ze svrchního karbonu (westfal A) Polska. Tento řád vyhynul na konci permu, nicméně v průběhu pozdního Paleozoika byl pozoruhodně diverzifikovaný. Doposud bylo popsáno několik dospělců z tohoto řádu, nicméně znalosti týkající se nedospělých stádií jsou poměrně skrovné z důvodu nedostatečného množství vhodných fosilních specimenů. Imaturní křídla popsaná v této diplomové práci beze sporu patří do řádu Palaeodictyoptera, a byla přiřazena k nadčeledím Breyeroidea a Homoiopteroidea. Nicméně jejich zařazení k čeledím Breyeriidae (morphotype A) a Homoiopteridae (morphotype B) založené na znacích křídelní žilnatiny na předních křídlech není jednoznačné vzhledem k pouze částečně vyvinuté žilnatině u juvenilních stádií. Cílem této diplomové práce je komplexně popsat 14 nových imaturních...
Morfologie a taxonomie nově objevených zástupců skupiny Megasecoptera ze svrchního karbonu severní Číny (Insecta: Palaeodictyopteroida)
Pecharová, Martina ; Prokop, Jakub (vedoucí práce) ; Godunko, Roman (oponent)
Palaeodictyopteroida (Insecta: Palaeoptera) je vymřelá převážně fytofágní skupina hmyzu, která se vyskytovala od svrchního karbonu do svrchního permu. Jedním z řádů patřící do této skupiny je Megasecoptera. Přestože v rámci řádu Megasecoptera bylo dosud ustanoveno přes 20 čeledí, není kompletní morfologie tělních struktur dosud uspokojivě prostudována. V této práci studovaný materiál pocházející ze svrchního karbonu (baškir) severní Číny přináší nové poznatky týkající se vnější morfologie zástupců řádu Megasecoptera na základě studia rozsáhlého souboru čítajícího 76 jedinců. Fosílie se vyznačují excelentním způsobem zachování křídel i ostatních tělních struktur. Jedinci byli rozřazeni především na základě křídelní žilnatiny do dvou rodů čeledí Brodiopteridae a Sphecopteridae. Tato diplomová práce má za cíl především popsat morfologii a prozkoumat variabilitu křídelní žilnatiny v rámci jedinců dvou nově navržených druhů Brodioptera sp. n. a Cyclocelis sp. n. pocházejících z lokality v severní Číně. Za tímto účelem byly použity metody geometrické morfometrie založené na význačných bodech - srovnání centroidových velikostí, prokrustovská analýza, analýza hlavních komponent a metoda ohybných plátů. Variabilita křídelní žilnatiny i velikosti křídel mezi druhy vykazují mírné odlišnosti. Vnitrodruhové...
Svrchnokarbonská zkřemenělá dřeva západní části kladensko-rakovnické pánve
Holeček, Jakub ; Sakala, Jakub (vedoucí práce) ; Pšenička, Josef (oponent)
Kladensko-rakovnická pánev a hlavně její západní část je z literatury známá nálezy zkamenělých dřev, lidově nazývaných jako araukarity. Výskyt těchto fosilií je popisován již od 19. století, nicméně chybí moderní systematické zařazení. Araukarity, většinou vázané na týnecké a líňské souvrství, se vyskytují prakticky jen na polích, je proto obtížné provádět detailní sedimentologické závěry. Zaměřil jsem se na západní část kladensko-rakovnické pánve, odkud jsem shromáždil velké množství materiálu. Po detailním xylotomickém studiu primárního výbrusů a nábrusů bylo možné vydělit dva odlišné typy dřev. Jednak v literatuře popisované dřevo kordaitů a jehličnanů typu Araucarioxylon, známé coby tzv. araukarity a vzácné a ze západní části kladensko-rakovnické pánve i dosud nepopsané dřevo přesliček přiřazené do morforodu Arthropitys. Podařilo se mi i částečně potvrdit Skočkovu (1970) domněnku o výskytu černých araukaritů v tzv. šedých souvrstvích (kladenské a slánské).

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.